RSS Feed

Posts Tagged ‘zima’

  1. Výchova dívek ve Finsku. Šoupněte je na led!

    Prosinec 6, 2012 by liliam

    Doufám, že jste si na mě dnes při otevření Googlu vzpomněli, ani jeho úvodní stránka totiž nezapomněla na dnešní výročí mého mrazivého bydliště. Je to už 95 let, co Finsko získalo nezávislost a konečně se zbavilo ruské nadvlády. Aby si to finský lid připomenul, dobrovolně celý 6. prosinec hladoví. Pokud má váš příbuzný narozeniny v tento den a vy spoléháte na supermarket za domem, máte smůlu. Všechno je totiž zavřené! Slavíme!

    Abychom tuto událost náležitě oslavili, vydali jsme se pokochat pohledem na sportující občany. Venku už je tropických -13 stupňů, takže jsme se s mou českou sousedkou vydaly na krasobruslařský match. Jelikož nám už nepřimrzala oční víčka jako v předchozích dnech, vyklubala se z výpravy docela pěkná procházka. Finsko mě prostě nepřestává fascinovat a pořád tu je na co koukat.

    Těžko se to přiznává, mé ego krvácí, ale jakmile jsem vstoupila do zimní arény a uviděla na ledě asi osmiletou holčičku sekat toeloopy, vhrkly mi slzy do očí. Možná za to mohl dojímací instrumentální podkres, možná to, že jsem nikdy neviděla krasobruslaře na živo. Ale co, jsem ženská, já můžu.

    Od závodnic, kterým nebylo víc jak 10 let, jsem nemohla odtrhnout oči. Rychle jsem zahnala obraz mých zkušeností s ledem, který obsahoval křečovité držení mantinelu a nadávání na tělocvikářku. Ostatně, taky bych mohla být krasobruslařkou! Alespoň v podání šestiletých holčiček se zdá, že piruety jsou mnohem jednodušší než obyčejné zabrzdění.

    Ty prcky se třpytkami po celém těle ale stejně nepřestanu obdivovat. I když byly v hledišti jen babičky a my, držely si těžce profesionální tvář, po každém pádu hned vyskočily na nohy a pokračovaly, jako by se nechumelilo (a že se teda chumelilo). Navíc některé výkony starších účastnic se příliš nelišily od dospělých krasobruslařů, které občas zahlédnu v televizi.

    Prostě jsem byla okouzlena. Ale na led se stejně bojím. Achjo.

     


  2. Tma, nuda a Vánoce

    Listopad 12, 2012 by liliam

    Na to, že se právě nacházím v té kouzelné, úžasné, jezerovité zemi, se docela nudím. Tak nějak cítím, že je to moje chyba, protože jen věčně vysedávám v našem bytu a abych pravdu řekla, ani vlastně pořádně nevím, co dělám.

    Po zralé úvaze jsem se to rozhodla změnit a začít na vlastní pěst objevovat okolí. Deprese ze tmy a samoty se totiž dostavila, pomalu se ze mě stává pravý Fin a docela chápu stereotypní hlášky o tom, že Finové jsou nespolečenští. Jsou totiž ze všeho tak zpruzení, že při jakákoliv socializaci by hrozilo, že jejich potlačovaná agresivita vybublá na povrch. Ale víte co, oni takoví nejsou. Jsou usměvaví, milí a přátelští. Dle mého názoru za to může neustálý pohyb a neuvěřitelný výběr bytových doplňků, které seženete na každém rohu. Na své domy jsou Finové totiž fakt úchylní.

    A tím se dostáváme zpět k mým výletům. Aby jsem se ze začátku moc nepředřela, vypravila jsem se do centra města. Ano, jsem líná. Přiznávám. Deprese ale jako zázrakem odezněla když jsem zjistila, že jsou Vánoce!! Mnimálně v obchodních centrech. A jak jsem říkala, konkrétně bytové doplňky (na kterých ulítávám stejně jako místní) opravdu stojí za to, a co teprve o Vánocích!

    U sekce vánočních ozdob jsem stála asi hodinu. Začala jsem velice seriózně uvažovat o zakoupení neodolatelné sovičkové kuličky, ale pak jsem si zpomněla…. Sklo + kufr + letadlo… Achjo.

    Abych utěšila své zklamané designové buňky, vybrala jsem si v nedaleké realitní kanceláři alespoň vilu. Takovou malou, je pro rozveselení.

    Ale příště! Příště už určitě vyrazím na opravdový výlet. Čestné slovo. Fakt.


  3. Winter is coming…

    Srpen 16, 2012 by liliam

    Winter is coming… Alespoň takový mám pocit, když sepisuju seznam věcí, které už za tři týdny poletí se mnou do Finska. Výpravu za OPRAVDU teplým oblečením mám za sebou. S ohledem na to, že si svetr balím i k moři, věnovala jsem výběru oblečení značnou až hysterickou pozornost chladnokrevného tvora. Nakonec jsem pár kousků ulovila, nikde mi ale nenabídli to, co jsem v hloubi duše chtěla. Ostatně možná není chyba v prodejcích, ale v mých představách. Nejradši bych totiž zakoupila whole pack á la Ygritte (na obrázku níže), který obsahuje také pihy a zrz přeliv. Jinak totiž dle mého názoru finskou zimu zákonitě nemůžu přežít.

    Zdroj:http://www.scifinow.co.uk

    Abych se pomalu začala adaptovat na půvabnou a něžnou řeč promrzlých Finů, založila jsem zbrusu novou rubriku – Suomalainen päiväkirja. Pod tímto snadno zapamatovatelným dvouslovím se neskrývá žádná postel z IKEA (ta je totiž ze Švědska, víme), anóbrž Finský deník. Další meta mého self kurzu finštiny je napočítat do deseti. Takže… Yksi, kaksi, kolme, neljä, viisi, kuusi, seitsemän, kahdeksan, yhdeksän, kymmenen. Uf.