RSS Feed

Posts Tagged ‘vaření’

  1. Pancake day a věčná otázka: Pancakes, nebo crêpes?

    Říjen 5, 2012 by liliam

    To jsem si na sebe zase jednou ušila bič. Palačinky jsou to jediné, co umím „uvařit“ ooopravdu dobře. Alespoň si to myslím. Nabízí se totiž ještě varianta. Možná jsem neschopná natolik, že mi všichni ze soucitu pochválí alespoň takovou primitivitu, jako jsou právě smažené placky ze směsi mléka, vajíček a mouky. Když přijde debata na vaření, potřebuju se pochlubit alespoň NĚČÍM. Že mě ale ještě napadne navrhnout, že tuhle pochutinu připravím všem svým novým mezinárodním přátelům…

    Plánovala jsem ve velkém. V obchodě jsem nabrala tvaroh, smetanu na šlehání, vanilkový cukr, dva druhy marmelády, banány… Dobrovolníci potom přislíbili čokoládu, zmrzlinu a mražené maliny. Juch! Realizace ale byla trochu horší. Při šlehání smetany jsem strávila příjemných 40 minut. Nic. Zachránil mě až první host – Juste z Litvy. Určitě jsem jí tu smetanu už načala, jelikož šlehačka byla připravená do dvou minut.

    Za chvíli se nám už sešla pěkná společnost a já se pustila do práce. Dvě pánve, na třetí plotýnce rozehřát čokoládu… Jako na drátkách! Mezitím se na stole objevily další mňamkové ingredience ze všech koutů světa – francouzský sýr a šunka pro slanou variantu, med a javorový sirup od Nicka z Kanady (ždímají to tam ze stromů za domem).

    Měla jsem strach. Ale! Pochvala přišla i od dvou rodilých Francouzů, což mi udělalo nevídanou radost. Největší debata se ovšem týkala definičního rámce palačinek. Zejména rodilí Američané totiž chtěli vědět, jestli budu servírovat „pancakes“ nebo francouzské „crêpes“. Charles z Francie mi rozdíl vysvětlil tak, že pancakes jsou malé, crêpes potom velké. Hm. S představou klasické origoš francouzské palačinky, která má průměr kolem metru a tloušťka se měří v mikrometrech, přislíbila jsem bláhově pancakes. To se ovšem zase bouřili zaoceánští.

    Nakonec mi byla přisouzena francouzská kategorie a má spolubydlící Missy (z Ohia) mě zapřísahala, že jí musím naučit recept. Největším překvapením pak bylo zjištění, že český název „palačinky“ používají i v U.S.A. Úspěch na všech národních frontách!

    V přestávce mezi novou várkou těsta nastoupil Nick s opěvovanými francouzskými tousty. Nedávno mi totiž slíbil, že pro mě nějaké udělá. Abych se přiznala, čekala jsem trochu víc než osmažený toust namočený v mléce a vejci s trochou skořice. Další výzvou potom bylo na vrstvu smaženky namazat čokoládu nebo kydnout šlehačku. Ale! Chutnalo.

    Příští neděli nás čeká další hromadná večeře, takže doufám, že tato příjemná tradice přetrvá co nejdéle a bude mi dovoleno ochutnat spoustu známého i neznámého. Přežíračce nazdar – ZDAR!

    P.S. Děkuji za spolupráci úžasné fotografce Kristýně, díky které můžu být na fotkách jednou i já! 🙂